Začalo to jako pohádka...

Jde pocestný okolo prasečí farmy, a vidí ohradu plnou prasat. A jedno prase má dřevěnou nohu. Protože to ještě nikdy neviděl, přijde k domu, zaklepe a zeptá se: „Proč má to prase dřevěnou nohu?”
Farmář na to: „O tom vám povím takový příběh. Jednou jsem oral na poli a můj traktor najel do příkopu. Převrhl se a já jsem skončil pod ním. A tohle prase přiběhlo, uvidělo to, vrátilo se k domu a tam kvičelo tak hlasitě, až někdo vyběhl, a pak přivedlo pomoc až ke mně.”
„Dobře, to je zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?”
„To není všechno. Jednou ke mně přišel zloděj, když nikdo nebyl doma. Prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou až na pole a tak dlouho kvičelo, až jsem šel za ním a ono mě dovedlo k pušce v kůlně, takže jsem pak mohl toho zloděje vyhnat.”
„Dobře, to je taky zajímavé, ale proč má to prase dřevěnou nohu?”
„No, vždyť mě nechte domluvit. Jednou jsem spal s manželkou v ložnici, a náš dům začal hořet. A prase uteklo z ohrady, přiběhlo za mnou a tak dlouho kvičelo, až jsem se probudil a v poslední chvíli zachránil manželku a děti.”
„No, to je velice dojemný příběh, ale proč má to prase dřevěnou nohu?”
„Vždyť vám to celou dobu vysvětluju. Když je prase tak hodné, když nás má tak rádo, tak ho přece nesníme najednou!”

Na vesnici: „Jak to děláte, paní Vaňková, že je vaše prádlo vždy tak čisté?”
„Používám prací prášek!”

Vidlákovi si koupili nového čuníka. Sotva se objevil na dvorku, získal si nečekanou oblibu u dětí a hned mu začaly vymýšlet jméno.
„Být váma bych to nedělala,” radí jim maminka.
„Proč?”
„Kvůli estetice - nevypadalo by to moc dobře, kdybychom měli k obědu třeba Karla na smetaně...”

„Čau vole!”
„Čau ty vole.”
„Včera jsem, ty vole, potkal jednoho inteligenta, vole.”
„Ty vole, jaks ho poznal?”
„Představ si, vole, říkal místo hovno nikoliv, vole.”

„Neříkejte, že váš František za celej víkend nevytáhl paty z domu!” nevěří stařence tetka Hrbatá.
„No, když tak přemýšlím, máte pravdu, vytáhl,” povídá babička. „V neděli po obědě si je na chvíli přehodil přes parapet, aby mu vysmrádly.”

Jakou výhodu mají holohlaví?
Nemusí nosit deštník, protože jim voda ihned steče po hlavě dolů.

„Dneska si už i bohatí utahují opasky,” nadhodil pan Vávra.
„Máš pravdu,” povzdechl si přítel, „ale opasky na kufrech, když letí na Kanáry!”

Jaký je rozdíl mezi obyčejným člověkem a multimilionářem?
Žádný, oba jezdí osobním vlakem.

Pán Bůh, co stvořil tenhle svět, jde po té naší zemi a nese pytel plný dementů. Jak tak jde a rozhlíží se kolem, najednou mu pytel vypadne z ruk a všeci dementi se rozsypou.
Bůh se na to podivá, mávne rukou a řekne: „Sbírat vás nebudu, tady bude Praha.”

Tři feťáci jsou zavření na stejné cele za stejné prohřešky, ale s jiným „zbožím”, a uvažují nad útěkem z vězení. První, speedař, navrhuje: „Kluci, šlehnem si ňákej speed a budem tak rychlí, že až otevřou dveře od cely, tak vyběhnem a utečem jim.”
Druhý, tripař: „To je blbost, mám lepší nápad. Nakreslíme si tady na tu zeď dveře a pak jima normálně odejdeme.”
Třetí, trávař, na to: „Hele, kluci, co blbnete, dáme špeka a necháme to na zítřek.”